Revit nasazen na projekt Stadion SK Slavia Praha
Úvodem k zamyšlení
Tvrzení, že většina stavebních projektantů vytváří výkresovou dokumentaci "v ruce" se může zdát na první pohled jako nesmysl. Při hlubším zamyšlení se ukáže, že je tomu opravdu tak. Když pomineme projekční kanceláře, které své projekty nabízejí nakreslené ručně tuší a kterých je v současné době opravdu minimum, dostáváme se ke skupině kanceláří, jež využívají počítače společně s CAD programy pouze jako rýsovací prkno. "Nakreslím čáru, druhou, přiřadím tloušťku, vyšrafuji a mám zeď". Takový postup je osvědčený, není náročný na pochopení software a v jistém ohledu je stále ještě nejefektivnější v poměru cena výkon. Nejjednodušší CAD aplikace nabízející prostředí pro tvorbu dokumentace výše popsaným postupem stojí jen několik málo tisíc korun. Také hardware počítače, na kterém tento program lze používat, nemusí odpovídat technologickému maximu současné doby. Tyto aspekty jsou rozhodně největšími lákadly pro malé či začínající kanceláře. Je toto ale nejvhodnější podoba projektování ve stavební praxi? Směle si dovolím zapochybovat. V současné době rostou nároky investora na rychlost zpracování dokumentace, což vede mnohdy ke zbytečným chybám způsobeným přehlédnutím. Jde především o návaznosti u složitých a konstrukčně méně průhledných budov. Zodpovědnost za vyskytnutí problému prostorové kolize při realizaci stavby samozřejmě nese projektant. Proto je "hlad" po nástroji, pomocí kterého lze takovému problému předejít. Jedinou možnou volbou je modelování stavby ve 3D, které v méně či více rozvinuté formě používají architekti při svých návrzích. Projekční kanceláře používají takovýchto nástrojů minimálně a to i v případě, že takovýto program vlastní. Sám jsem byl svědkem užívání ADT jako 2D CAD aplikace s využíváním AEC objektů pouze jako bloků. Je třeba si položit otázku, proč tomu tak je. Z osobní zkušenosti mohu říci, že je to především neochota přejít na jinou filosofii tvorby výkresové dokumentace pramenící hlavně z časové tísně, ve které většina projektantů pracuje. Dalším nezanedbatelným aspektem je i složitost tvorby 3D modelu ať už způsobené nevhodnými nástroji programu, nebo tím, že se nad prostorovým problém musí projektant zamyslet více. A konečně i lidská lenost hraje v tomto procesu důležitou roli. Jak tedy přesvědčit projektanty pracující s CAD jako s virtuálními rýsovacími prkny k tomu, aby přešli na 3D modelování? Nabídnout produkt, který svou jednoduchostí, automatičností a inteligencí přesvědčí o tom, že zadaný projekt je možné vypracovat rychleji, bezproblémověji a tudíž i kvalitněji. A Revit building se zdá být vhodným kandidátem.
Revit versus COPLAN Projekt s.r.o.
V našem případě vše začalo nabídkou předvedení nového a revolučního programu v naší firmě, která byla bez váhání přijata. Během presentace většině přišlo na mysl: "ano, to je to, co bychom potřebovali". Mnozí zavzpomínali na program Ribcon, se kterým se v první polovině 90. let minulého století začínalo, a se kterým úspěšně pracovali v 3D prostředí tehdy samozřejmě na platformě MS-DOS, zato však v celém rozsahu projektových fází vč. dokumentace pro provedení stavby (DPS). Nabídku firmy Autodesk, jež spočívala k dodání tohoto nového produktu společně s plnou verzí AutoCADu nešlo nevyužít a tak netrvalo dlouho a bylo zakoupeno několik licencí. I přesto, že všichni byli přesvědčeni o relevantnosti použití tohoto produktu, nebyl zaveden do praxe. Začínali jsme na projektu zdánlivě jednoduchého dvoupodlažního objektu. Ukázalo se, že díky svému charakteru (objekt z 60ti procent skrytý ve svahu, složitá konstrukce obvodového pláště, detaily na fasádě) se tento dům stal pro Revit a tvůrce dokumentace opravdovým oříškem. Nakonec nezbylo, než výkresy vyexportovat a dodělat je do podoby dokumentace pro provedení stavby standardním postupem. I přes tento počáteční neúspěch bylo v pozdější době rozhodnuto využít tohoto produktu opět a to v projektu, který v historii firmy má obdobu pouze v nerealizovaném administrativně bytovém komplexu. Jde o fotbalový stadion FK Slávia Praha jehož architektonická část a vedení je pod taktovkou ateliéru Omicron-K, Ing. arch. Martin Kotík. Naše společnost hraje v tomto projektu roli zpracovatele dokumentace pro provedení stavby a koordinátora.
Co nás vedlo k využití tohoto programu i přesto, že se projevil jako nepříliš vhodný právě pro tvorbu DPS? Paradoxně to byla časová tíseň a vědomí, že během tvorby dokumentace může docházet k poměrně značným změnám. Dále benefity tohoto programu překračující nedostatky, které jsou s jeho používáním spojeny. Je to především plná parametričnost, která se projevuje tím, že jakákoliv změna v dispozičním uspořádání, změny ve fasádách atd. se okamžitě projeví ve všech výkresech. Další je možnost kontroly problematických míst, jakými jsou podchodné výšky u schodišť a v místech se šikmým podhledem. Další výhodou programu založeném na filosofii databázového systému je možnost snadného výpisu všech modelovaných prvků včetně jejich rozměrů a fyzikálních parametrů jako je objem, plocha a hmotnost, jež lze vyžít pro finální rozpočet stavby. Další nespornou výhodou je položkování, kdy program sám vytvoří výpis všech prvků. Jakákoliv změna pak znamená přepsání databáze a tím udržení správnosti dokumentace. V neposlední řadě je třeba uvést také možnost práce více osob na jednom projektu. Takovýchto výhod je více, ovšem ty zmiňované jsou ty nejzávažnější.
Čtenář už jistě v této době pochybuje o tom, že tento článek píše společností Autodesk "nesponzorovaný" uživatel. Na podporu tvrzení, že tomu tak není nyní poukáži na problémy, se kterými jsme se během tvorby projektů setkali. Program Revit je velice hardwarově náročná aplikace. Z vlastní zkušenosti lze doporučit pouze procesory s frekvencí 3GHz a výše s minimálně 2GB RAM. I přesto tento program nepoběží tak rychle, jako běžně používaný CAD software. S vybaveností PC je spojena stabilita programu. Ten je naštěstí postaven na jiném jádru než je AutoCAD a proto je stabilnější. Tato stabilita však není jak se v anglicky mluvících zemích s oblibou říká "rock" (kamenná). S velkými projekty si zatím neumí Revit bezproblémově poradit, ale jak bylo uvedeno, záleží také a možná především, na vybavenosti PC. Dalším, už čistě softwarovým problémem je 2D reprezentace 3D prvků. Ta mnohdy neodpovídá zvyklostem a normovým požadavkům stanoveným ČSN. Tento problém je odstranitelný vhodným definováním tzv. rodin, na kterých celý Revit stojí. Jedná se o obdobu bloků v AutoCADu. Rodinou je v Revitu stěna, okno, schodiště i popiska. Adaptace těchto rodin je kapitola sama pro sebe. Jedná se asi o nejsložitější proces při tvorbě dokumentace. Výhodou však je, že jednou definované prvky lze uložit na pevný disk a používat je v dalších projektech, což vede ke značnému urychlení práce. Další výhodou v tomto ohledu je i masivní podpora ze stran vývojářů a uživatelů, kteří nabízejí již vytvořené rodiny volně na internetu. Poslední nevýhodou, jež zřejmě nevychází z naší nedokonalé znalosti programu je odlišná definice postupů tvorby než jsme zvyklí z AutoCADu. Za všechny jeden příklad, kdy při ořezu volíte nejprve k čemu se bude ořezávat a pak část, která zůstává, nikoliv, kterou chcete odstranit. Při používání jsme se setkali s mnoha dalšími problémy ovšem ty byly způsobeny především naší neznalostí. Většina z nich byla odstraněna díky podpoře společnosti AB studio a Autodesku, jmenovitě Ing. Sigmundovi a Ing. Vinšové. Díky.
Na závěr hodnocení tohoto produktu. Revit není žádný mladík (verze 9.1 je toho důkazem), ale k jeho masivnímu rozvoji dochází až teď, kdy jej pod svá křídla schoval softwarový gigant jakým je Autodesk. Jako takový má stále spoustu neduhů, jenž se postupně odstraňují. I přesto jej lze užít pro tvorbu dokumentace malých i středně velkých projektů. V případě velmi slušně vybaveného počítače i na projekty velké, jenž je vhodné rozdělit do několika menších částí. Osobně vidím v BIM systému budoucnost projektování a proto mi nezbývá než tento produkt doporučit i dalším uživatelům, kteří nejsou spokojeni s "taháním čar" po obrazovce.
Za projekční tým firmy COPLAN Projekt s.r.o.
Ing. Rudolf Vyhnálek
absolvent ČVUT FSv, student doktorského studia na katedře Ocelových a dřevěných konstrukcí, samostatný projektant COPLAN Projekt s.r.o.
Článek byl publikován na stránkách AB Studia v 05/2007.